*1926 Praha; †2014 Praha
Malířka, grafička a sochařka. Absolvovala studium na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. Pro svou tvorbu využívala řadu specifických materiálů jako bílý ruční a pauzovací papír nebo japan, které nejrůznějšími způsoby mačkala, prořezávala a vrstvila nebo do nich obtiskávala části svého těla. Přestože je její tvorba přiřazována k feministickému umění, její vlastní politika byla postavena na rovině odporu vůči totalitě reálného socialismu.

Lokalita: GHMP | Městská knihovna

*1935 Praha

Absolventka Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze. V rané fázi své tvorby na přelomu padesátých a šedesátých let se věnovala tušovým perokresbám. V tomto obdobní graficky zpracovala mj. texty německého básníka Christiana Morgensterna. Svůj rukopis, založený na strukturách tvořených tečkovanou tuší, v pozdější tvorbě aplikovala na práci s perforovanými plechy, které nejprve využívala jako matrice pro sériovou grafickou tvorbu, a následně jako svébytné hmotné objekty. Žije a pracuje ve Lhotě u Staré Boleslavi.

Lokalita: GHMP | Městská knihovna

*1979 Žatec
Umělkyně ukrajinského původu. Absolvovala Ateliér malby Jiřího Sopka na Akademii výtvarných umění v Praze. Vychází z tradice abstraktní malby avantgardy dvacátého století, jako formální zdroj ale využívá předměty každodenního užívání. V posledních letech zachycuje všední výjevy především technikou kresby. Žije a pracuje v Praze.

Lokalita: GHMP | Městská knihovna

*1983 Poliske
Ukrajinská umělkyně usazená v Curychu. Absolvovala studium na Národní technické univerzitě Ukrajiny v Kyjevě, aktuálně studuje v Curychu na Zürcher Hochschule der Künste. Ve své umělecké praxi zpracovává témata sexuality, genderu a fetišismu srozumitelným a vtipným přístupem. V současnosti pracuje především s technikou upcyklovaných textilií, malbou, sochou a performance.

Lokalita: Pražská tržnice

• ????
  V šedesátých letech studoval na pražské FAMU, kde napsal a zrežíroval dva krátkometrážní snímky – Můj čas je tvůj čas je náš čas není čas (1966) a Změny a proměny (1967). Na druhém jmenovaném se jako režijní supervizor podílel režisér Evald Schorm. Po krátké filmařské epizodě v Československu se Elgart oficiální filmové tvorbě dále nevěnoval.
  
  Lokalita: GHMP | Městská knihovna

*1988 Hodonín
Alžběta Bačíková se ve své práci zabývá převážně pohyblivým obrazem. V rámci umělecké praxe dosud realizovala například řadu videoportrétů nebo spolupracovala s nevidomými a neslyšícími tvůrci. Studovala na Fakultě výtvarných umění VUT v Brně, kde v roce 2018 dokončila disertační práci na téma dokumentárních přístupů v současném uměleckém videu. V roce 2017 začala působit v pražské etc. galerii jako kurátorka a od roku 2019 pracuje pro artyčok.tv. Žije a pracuje v Praze.

Lokalita: GHMP | Městská knihovna

*1988 Sumy

Anna Kravets je absolventkou magisterského studia kulturních studií a sociálních věd na Kyjevsko-mohyljanské akademii a prestižní EHESS v Marseille. Pracuje jako rozhlasová novinářka, producentka a umělkyně, výzkumnice a překladatelka. Ve své praxi se věnuje lingvistickým aspektům mocenských vztahů a mechanismům kolektivní imaginace, antropologii hlasu, migraci nebo experimentálním médiím. Její aktuální experimentální a výzkumné projekty oscilují mezi filozofií práce a volného času, podmínkami prekarity, participativními aktivitami souvisejícími se zrovnopravňováním nereprezentovaných hlasů. Připravuje rozhlasový pořad o proměňujícím se postavení práce a volného času. Žije a pracuje v Kyjevě.

Pro bienále Ve věci umění 2020 připravila Anna Kravets podcastovou sérii Somebody There, kterou můžete streamovat online.

*1939 Kluoniškiai
Litevský umělec, v padesátých letech studoval na univerzitě ve Vilniusu žurnalistiku, následně se začal věnovat fotografii. V době, kdy byla Litva součástí Sovětského svazu a aparát propagandy se zaměřovala na budování obrazu ideálního občana, provokoval Sutkus svými fotografiemi obyčejných lidí v každodenních situacích. Žije a pracuje ve Vilniusu.


Lokalita: GHMP | Městská knihovna

Uprostřed výstavy se nachází prostor s odlišnou konstitucí, kde v průběhu trvání výstavy umělecké práce vznikají přímo na místě. Bez předem jasně určeného rozměru, techniky nebo média a předem daného času. Jde o přenos principů volné improvizace, jež má dlouhou tradici v dějinách staré, moderní i současné hudby, do prostředí vizuálního umění a jeho galerijní prezentace. I v něm má vzory jako např. Merzbau nebo otevřenou formu. Vzhledem k neurčitosti výchozích parametrů bude průběh instalace záviset na vztazích mezi individuálními uměleckými záměry a uměle vytvořenou kolektivitou bez předem daných pravidel. I improvizace má svůj leitmotiv nebo basso continuo, linii, kolem níž se jednotlivé party rozvíjí. Ta vychází ze zájmu umělců o materialitu – materiální tektoniku i imaginaci materiálů, jež byla v předcházející dekádě potlačována důrazem kladeným na myšlenku a koncept. Nový zájem o materialismus není ryze poetický, ale je provázán s objevy empirických věd, technologickým pokrokem, jež umění nevnímá odděleně, ale v souvislosti s etikou a politikou. Intimní a velmi bezprostřední prožitky vzájemných propojení živé a neživé přírody je právě tím, co by měl ateliér zprostředkovat a sdílet s divákem. Účastníci i program ateliéru budou zveřejňováni průběžně.


Umělci:
Martin Vongrej

Lokalita: GHMP | Městská knihovna

*1922 Prostějov; † 1993 Telč
Akademická malířka, absolvovala studium na Akademii výtvarných umění v Praze a většinu života prožila na Vysočině. Hlavními předměty její tvorby, čítající stovky olejomaleb, kreseb a fresek, byly civilní figurativní výjevy zachycující dobový život romské menšiny. Ilustrovala publikaci Příběhy dávné Indie a knihu romských pohádek Zpívající housle.


Lokalita: GHMP | Městská knihovna

*1972 Johannesburg

Absolvovala studium na University of the Witwatersrand v Johannesburgu, University of Chicago a Columbia University v New Yorku. Ve své umělecké praxi se v poslední době zaměřuje na podmínky utváření empatie s ohledem na globální kulturu prosycenou médii, charakterizovanou silnou identifikací s fikčními postavami a celebritami, která se projevuje paralelně k obecné lhostejnosti k situaci lidí, kteří čelí nepřízni skutečného světa. Po dokončení projektů Love Story (2016) a TLDR (2017) začala Breitz pracovat na závěrečné části videotrilogie, která se zabývá fenoménem „ekonomiky pozornosti”. Souběžně s tím Breitz také dále průběžně rozšiřuje projekt Labour. Žije a pracuje v Berlíně.


Lokalita: GHMP | Městská knihovna

*1965 Boston, Massachusetts
Americká filmařka, scénáristka a umělkyně. Absolvovala The School of the Art Institute of Chicago. Věnuje se interdisciplinární tvorbě na pomezí současného umění a nezávislého filmu. Její díla zkoumají podstatu narušené psychiky, odkaz feminismu a vliv nedávných společensko-historických událostí na současnou společnost. Žije a pracuje v New Yorku.


Lokalita: GHMP | Městská knihovna

*1973 Salt Lake City
Umělec a filmař usazený v Paříži. Po studiích politologie na Brown University se Baudelaire etabloval jako vizuální umělec. V rámci své praxe postavené na výzkumu vytváří rozsáhlé instalace, v nichž kombinuje filmy, práce na papíře, performance, publikace a akce pro veřejnost.


Lokalita: GHMP | Městská knihovna

*1928 Praha; † 1994
Springerová absolvovala studium na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze a věnovala se sochařské tvorbě. Její dílo zahrnuje malé intimní formáty i velké realizace ve veřejném prostoru. Nejčastějším motivem jejích soch je ženské tělo, které zachycovala během rutinních činností, jako věšení prádla či umývání podlahy.


Lokalita: GHMP | Městská knihovna

*1971 Jakarta
Jeden ze zakladatelů kolektivů Forum Lenteng (2003) a ruangrupa (2000). Dnes je známý jako aktivní video/mediální umělec a dokumentarista. Jako režisér je podepsaný pod řadou experimentálních krátkých a dokumentárních filmů. Spolu s Forum Lenteng vydává filmově/video teoretický časopis www.jurnalfootage.net. V roce 2003 spolu s ruangrupa podnítil vznik OK Video, mezinárodního jakartského video festivalu v Národní galerii Indonésie. OK Video je největším mezinárodním video art/mediálním festivalem v Indonésii a jihovýchodní Asii. Hafiz v roce 2010 vydal knihu a videoartovou kompilaci 10 Years of Indonesian Video Art (Deset let Indonéského videoartu). O tři roky později pak stál u vzniku mezinárodního festivalu dokumentárních a experimentálních filmů ARKPIEL v Jakartě a dodnes je jeho uměleckým ředitelem.


Lokalita: GHMP | Městská knihovna

Institut úzkosti byl založen Zuzanou Blochovou, Edith Jeřábkovou, Barborou Kleinhamplovou a Evou Koťátkovou. Platforma vytváří prostor pro výzkum fenoménů spojených s úzkostí – dominantního afektu šířícího se napříč společností pozdního kapitalismu. Institut realizuje projekty, které překračují základní kategorie umění a využívá nejrůznější strategie v oblasti kolektivní akce a ekologického aktivismu, které se dotýkají témat nespavosti, stresu, odcizení, ztráty empatie, nerovnosti a násilí.


Lokalita: GHMP | Městská knihovna

Jesper Alvaer (nar. 1973 v Kodani) a Isabela Grosseová (nar. 1976 v Praze) spolupracují jako umělecká dvojice od roku 2005. Za dobu své činnosti se různými prostředky věnovali širokému spektru výzkumných témat. Pomocí výstav, tajných performancí, vztahových děl a workshopů ohledávají limity dnešní umělecké práce při současném využití metodologie sociálních věd. Grosseová a Alvaer ve svých projektech pracují s koncepty jako je zaměstnání, dělba práce a dalšími formami spolupráce, aby zkoumali vztahy vznikající mezi umělci a dalšími účastníky uměleckého provozu. Tážou se, do jaké míry je možné vyčlenit svoji roli profesionálního umělce a stále přitom sdílet umělecké dovednosti s ostatními. Alvaer byl mezi lety 2013–2017 výzkumníkem v Národní galerii v Oslu, kde pracoval na projektu Work, work: Staging Dislocation in Artistic and Non-artistic Labour (Práce, práce: Pokus o přestavbu umělecké a neumělecké práce). Grosseová obhájila svou doktorskou práci Váha umělecké kompetence na Akademii výtvarných umění v Praze v roce 2020.


Lokalita: Piazzetta u OC DBK; Panorama Hotel Prague; GHMP | Městská knihovna

*1991 Celje
Slovinská umělkyně, vystudovala sochařství na Akademii výtvarných umění a designu v Lublani (2018). Ve své umělecké tvorbě využívá experimentální média a postupy, přes které zkoumá otázky feminismu, ženské a queer identity, sexuality a autenticity. Její díla jsou častokrát participační, nacházejí se v online internetovém prostoru a reakce diváka jsou vnímané jako součást umělecké práce. Žije a pracuje v Celje.

Lokalita: Pražská tržnice

*1979 Parthenay
Studoval na ENSBA v Lyonu a Weißensee Kunsthochschule v Berlíně. De Quillacq vytváří série soch, které jsou jak konceptuálními, tak fetišistickými objekty, často k adjustaci svých děl zve ostatní a vědomě se tak vzdává části autorské kontroly. Dlouhodobě pracuje s epoxidovou pryskyřicí, kterou neúnavně hněte jako „psychologický materiál”, míchá ji s dalšími látkami jako je nikotin, moč nebo viagra, fouká do ní z kuličkových per. Náročná práce ústy podtrhuje performativní aspekt a oralitu jeho umělecké praxe, z nichž vzniklo již několik performativních děl.

Lokalita: GHMP | Městská knihovna

*1976 Praha
Absolvoval studium na Akademii výtvarných umění v Praze. Jeho konceptuální praxe se nejčastěji projevuje skrze text, který chápe jako jedno z nejuniverzálnějších uměleckých médií. Žije a pracuje v Praze.

Lokalita: GHMP | Městská knihovna

*1989 Gottwaldov
Žák absolvoval Akademii Výtvarných umění v Praze. Pracuje primárně s videem a ve svých projektech řeší specifická socio-politická témata ve vztahu k historii nebo dnešku. Pomocí experimentálních filmů, videoesejí a instalací zkoumá nejednoznačné a komplexní aspekty současné společnosti. Žije a pracuje v Praze.

Lokalita: Pražská tržnice

*1980 Bělostok
Radziszewski vystudoval Akademii výtvarných umění ve Varšavě, svou tvorbu nejčastěji realizuje prostřednictvím médií filmu, fotografie a instalace, řada jeho projektů má interdisciplinární charakter. Ve svých projektech využívá metody archivního výzkumu a pracuje s nejrůznějšími referencemi, které se týkají genderu, kultury a náboženství.

Lokalita: Pražská tržnice

*1922 Fužine; †1996 Záhřeb
Golik byl chorvatský filmový a televizní režisér, který absolvoval studia grafického designu v Senji a v Záhřebu, kde následně pracoval pro produkční společnosti Jadran Film, Zagreb Film a Croatia Film. Ve svých filmech často pracoval s ironií a sentimentálním humorem.

Lokalita: GHMP | Městská knihovna

*1985 Hull
Britská filmařka, která absolvovala magisterský program Slade School of Fine Art v Londýně. Její práce v sobě spojuje dokumentaristiku, fikci, choreografii a animaci s cílem ohledávat politiku péče a kontexty týkající se genderu, sexuality, zdraví a reprodukce. Beech si vypůjčuje metody z etnografie a s jejich pomocí pečlivě rekonstruuje stávající kontexty. V jejím přístupu se plně stírá hranice mezi dokumentem a fikcí. Beech se svou metodou snaží nahlédnout sociální politiku z mnoha úhlů tak, aby na světlo světa vystoupily jak navršené politické a etické pozice, tak nevyřčené pocity a napětí, které určují a podmiňují různé kontexty poskytování a přijímání péče. Žije a pracuje v Londýně.

Lokalita: GHMP | Městská knihovna

*1946 Bělehrad
Průkopnice performativního umění. Absolvovala Akademii výtvarných umění v Bělehradě (1970) a v Záhřebu (1972), v průběhu následujících dekád se na mezinárodní umělecké scéně etablovala jazykem akčního umění, skrze který zkoumala výdrž a limity vlastního těla a mysli. Prostřednictvím hlubšího zapojení diváků zároveň objevovala nové definice identity. Žije a pracuje v New Yorku.

Lokalita: GHMP | Městská knihovna

*1975 Slavičín
Konceptuální umělec, kurátor, pedagog, žurnalista a člen uměleckých skupin Mina a Guma guar. Studoval na Fakultě výtvarných umění Vysokého učení technického v Brně (1996) a Akademii výtvarných umění v Praze (absolutorium 2002). Ve své umělecké praxi pracuje s širokou škálou technik – videoart, instalace, fotografie, počítačová grafika. Žije a pracuje v Praze.

Lokalita: GHMP | Městská knihovna

Skupina žen, která se začala scházet v prosinci 2016 v Brně a v Praze. Jedná se o podpůrnou skupinu pro matky umělkyně. Sdružuje převážně vizuální umělkyně, teoretičky, kurátorky, dokumentaristky, aktivistky – kreativní ženy, pro které je umění životně důležité a jejichž zájem o tvorbu nezastavilo mateřství. Nevylučuje ani otce umělce, ženy a muže, kteří se o tématu chtějí něco dozvědět či případné budoucí rodiče. Tato skupina vytváří vlastní uměleckou komunitu a krom podpůrné funkce mapuje umění věnující se rodičovství a rodině. Zajímá se o politicko-institucionální rovinu této problematiky, a proto se chce napojit na obdobné skupiny v zahraničí a vytvořit funkční mezinárodní platformu.

Lokalita: Pražská tržnice

*1934 Rozdělov u Kladna, †1999 Praha
Česká grafička, keramička, sochařka a básnířka. V počáteční fázi byla její tvorba ovlivněná surrealismem, v následujících letech autobiograficky reflektovala společenské kontexty spojené s politikou genderu a konzumerismu. Ve velkoformátových grafických listech se ironicky odráží její osobní zkušenost umělkyně, matky a ženy.

Lokalita: GHMP | Městská knihovna

Projekt Volodymyra Kuznetsovova, absolventa Národní akademie umění ve Lvově. Ve své umělecké praxi propojuje sféry privátního a veřejného života a vytváří tak nové kontexty a významy. Pracuje s estetikou všedního života, s paměti a hledá také nové koncepty uvnitř osobního a kolektivního vědomí. ŽIje a pracuje v Kyjevě.

Lokalita: Nádraží Praha-Holešovice – podchod pro pěší

*1925 Brno; †2010 Praha
Vystudovala Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze. Ve svém grafickém díle se věnovala především fenoménu těla, který zpracovávala technikami suché jehly, dřevorytu a litografie. Důležitou sférou její práce se kromě volné grafické tvorby staly knižní ilustrace, ilustrovala řadu dětských knih a poezie, mj. sbírky Vladimíra Holana a Jaroslava Seiferta.

Lokalita: GHMP | Městská knihovna

*1973 Balikpapan
Studovala na Uměleckém institutu v Jakartě (2011–2013). Widasari ve své umělecké praxi využívá různá média jako je video, malba a performance. Její díla nesou stopy žurnalistiky, již před svou uměleckou kariérou studovala. Je také jednou ze zakladatelek kolektivu Forum Lenteng, který vznikl v roce 2003 jako skupina zaměřená na způsoby alternativního vzdělávání skrze audiovizuální média. Od roku 2008 řídí AKUMASSA (jeden z multimediálních programů Fora Leteng), program mediálních studiích zaměřený na odhalování sociálních a kulturních problémů z pohledu běžných lidí, a to s využitím fotografie, videa nebo psaného textu. Žije a pracuje v Jakartě.

Lokalita: GHMP | Městská knihovna

Boudry & Lorenz spolupracují od roku 2007, společně vytvářejí instalace, které choreografickým přístupem zpracovávají napětí mezi viditelností a průhledností. Ve svých filmech zachycují performance odehrávající se před kamerou, které často vycházejí ze soudobých písní, obrazů, filmů nebo soundtracků. Boudry a Lorenz tak obracejí normativní historické narativy a divácké konvence – postavy a činnosti napříč různými časy se překrývají, míchají navzájem v nových kontextech. V dílech této dvojice účinkují choreografové, umělci, hudebníci, účastníci dlouhodobé konverzace o podmínkách performance, násilné historie viditelnosti, patologizace těl, ale také blízkosti, přitažlivosti a odporu. Dvojice působí v Berlíně.

Lokalita: Pražská tržnice

*1976 Reykjavík
Kjartanson vystudoval královskou uměleckou akademii ve Stockholmu (2000) a Islandskou Akademii umění (2001). Jeho práce se převážně skládá z videoinstalací a performancí, ale také kreseb nebo maleb. Vztahuje se k historii malířství, literatury, hudby a vizuální kultury. Často odkazuje k myšlence klasického divadla, které stejně jako Kjartanssonova díla propojuje patos s komediálností. Žije a pracuje v Reykjavíku.

Lokalita: GHMP | Městská knihovna

*1945 Bělehrad
Vystudoval malbu na Akademii výtvarných umění v Bělehradě (1969). Tento malíř, sochař, esejista a konceptuální umělec je jednou z nejvýraznějších figur Bělehradské umělecké scény sedmdesátých let. Různorodá škála jeho děl spočívá v obrazech, instalacích, videoinstalacích, performancích a sochách, které jsou vytvořeny z materiálů, jako je guma, bahno nebo sádra, ale také z chleba, ryb nebo jiných náhodně nalezených předmětů. Žije a pracuje v Bělehradě.

Lokalita: GHMP | Městská knihovna

*1911 Baghera 1911; † 1987 Řím
Italský malíř a ilustrátor. Ve třicátých letech studoval v Palermu, kde jeho budoucí tvorbu ovlivnili směry jako futurismus nebo expresionismus. Sám se stal představitelem tvůrčího směru „Corrente“, který prostřednictvím široké škály médii hlásal otevřené společenské hodnoty, odmítal oficiální kulturu a kritizoval fašismus a Španělskou občanskou válku. Guttusovo umění je primárně sociální, figurativní, užívá barvy jako hlavního výrazového prostředku a nese i další formální znaky evropských avantgardních směrů první poloviny dvacátého století.

Lokalita: GHMP | Městská knihovna

*1986 Hnúšťa-Likier
Gabriš je absolvent Akademie výtvarných umění v Bratislavě a vídeňské Akademie der bildenden Künste. Ve svých pracích se soustředí na rozličné a měnící se identity, queer tělo, jeho existenci v různých tělesných i mentálních objektech a jeho vztah k normativní společnosti a jejím omezením. Žije a pracuje ve Vídni.

Lokalita: GHMP | Městská knihovna

Z aktivity sběratele nerostů pana Jiřího Dudka z Hlučína a místní samosprávy byla v roce 2013 otevřena stálá expozice ve skanzenu v Bolaticích čítající více než 6000 exemplářů pazourků, které sesbíral na Hlučínsku a Opavsku. Z nich je na výstavě představen jen malý zlomek, který návštěvníkům zprostředkovává tento v pravěku vysoce ceněný kámen, který byl díky snadnému opracování a lasturnatému lomu vynikajícímu vysokou ostrostí používán k výrobě pěstních klínů, nožů, vrtáků, hrotů ad. V chemickém složení pazourku převažuje kysličník křemičitý. Pazourky ovšem nevznikaly na našem území, ale byly sem dopraveny činností ledovce z oblasti Baltského moře. I přesto, že v digitálním věku ztratil pazourek (česky souvek) svou utilitární funkci, v kolektivní kulturní paměti vyvolává stále živé vzpomínky na dobu kamennou. Nutkání k hromadění, jež za sbírkou stojí, vypovídá o pudu přežití a potřebě bezpečí, které současnému člověku jeho svět nedokáže poskytnout a jehož potřebu v něm vzbuzuje kontakt s vlastní archetypální, „ztracenou“ pamětí. Pěstní klín současnosti – mobilní telefon či tablet – se vyznačuje podobně oblým povrchem skrývajícím komplexitu entropie lomů. Úvaha nad tektonikou tohoto fascinujícího objektu vejčitého tvaru (v mytologii symbolizujícího počátek světa) nově proplétá lidské vědění o geologických, fyzikálních, tektonických a dalších procesech s pamětí a současnou politikou.

Lokalita: GHMP | Městská knihovna

*1991 Bihać
Selman si ve své umělecké praxi klade za cíl ochraňovat a zároveň osvobozovat ženská těla skrze víceúrovňovou snahu o kolektivní sebe-emancipaci utlačovaných žen. Osobní zkušenost s vykořisťováním z mnoha směrů a v mnoha měřítcích prostupuje její snahu o nalézání nové formy politického odporu. Selman je také zakladatelkou organizace Get The Heck To School (Jdi sakra do školy), jejímž cílem je zrovnoprávňovat ostrakizované romské dívky po celém světě. Žije a pracuje v USA a v Evropě.

Lokalita: GHMP | Městská knihovna

*1987 Hai Duong
Sung Tieu je berlínsko-londýnská umělkyně původem z Vietnamu. Vystudovala Royal Academy of Arts v Londýně a Hochschule für bildende Künste v Hamburku. Ve své praxi využívá široké spektrum médií od instalace, zvuku, pohyblivých obrazů po sochy a fotografie. Bohaté slovníky žurnalistiky, archivního výzkumu a tradice konceptuálního umění spojuje ve výstavy a díla, která jsou plná drobných detailů a mnoha významových vrstev. Její práce rozebírá představy dějin, analyzuje mezinárodní toky lidí a objektů – ať už jde o zkoumání komunitních diaspor nebo komerční, hyper-akcelerovaný způsoby reprodukce globálního kapitalismu. Psaný text je v jejích dílech často přítomný jako médium i jako výzkumný nástroj zároveň.

Lokalita: Pražská tržnice

Nezávislá indonéská organizace, která působí v oblasti a umění a kultury. Dne 21. prosince 1998 Taring Padi vydala svůj Cultural Manifesto (Kulturní manifest), v němž se silně staví proti „umění pro umění”, které v Indonésii během období Nového pořádku prosazují státní i soukromé instituce. Organizace Taring Padi má dojem, že občané Indonésie jsou utlačováni nejen v oblasti ekonomie a politiky, ale také v kulturním sektoru – tvrdí, že jim je odepřeno právo na kreativní vyjádření a tvorbu, rozvoj a sebeurčení své vlastní kultury. Taring Padi považuje umění jak za médium, tak za zbraň, kterou pracující v umění mohou využít k tomu, aby své myšlenky předávali lidu. Taring Padi chce lidem pomáhat s rekonstrukcí své vlastní kultury, volá po společné koncepci Lidově orientovaného umění (Seni Kerakyatan). V tomto smyslu je měřítkem její sociální odpovědnosti všeobecná společnost a její cílená podpora.

Lokalita: GHMP | Městská knihovna

*1957 Bern

Absolvoval Kunstgewerbeschule v Curychu (1983). Svou kariéru započal jako grafický designer v rámci tvůrčího kolektivu Grapus. Ve své samostatné tvorbě se zaměřuje na výrobu koláží a rozměrnějších objektů, které zaplňují výstavní prostory. K vytvoření těchto instalací používá řadu každodenně nalézaných materiálů, jako jsou lepenka, páska nebo dřevo. Nízká hodnota těchto materiálů nese politické poselství o inkluzivitě, univerzálnosti a ekonomické dostupnosti. Hirschhorn vytvořil přes sedmdesát děl ve veřejném prostoru, zpochybňujících autonomii, autorství a resistenci uměleckého díla.
 Žije a pracuje v Paříži.

Lokalita: GHMP | Městská knihovna

*1981 Hanoj
Mami absolvoval studium na Vietnam University of Fine Arts v Hanoji. Ve své interdisciplinární praxi využívá video, instalace, performance a konceptuální strategie. Jeho projekty mají často site-specific charakter a zkoumají základní otázky vztahu bytí, umění, vnímání a reality a mezilidské interakce.
 Žije a pracuje v Hanoji.

Lokalita: Pražská tržnice

*1966 Praha
Bromová absolvovala grafiku a ilustraci na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze (1993). Ve své umělecké praxi pracuje s širokou škálou médií od malby, videa, fotografie až po zvuk a instalace. Zaměřuje se na objekt lidského těla a jeho střet s technikou a přístrojem. Konfrontace mezi technickým a fyzickým elementem vede nejenom k vizuální mutaci lidského těla, ale také k odhalování intimity a zkoumání sebe sama. 
Žije a pracuje v Praze.


Lokalita: GHMP | Městská knihovna

*1921 Praha; †1996 Praha

Merhautová byla česká figurativní sochařka, absolventka Akademie výtvarných umění v Praze. Je autorkou řady objektů ve veřejném prostoru. Kromě komorních konkrétních plastik je také autorkou řady monumentálních soch, mj. pomníku komunistické novinářky Jožky Jabůrkové.


Lokalita: GHMP | Městská knihovna

*1979 Praha
Vystudovala teologii na Karlově Univerzitě a dokumentární tvorbu na Filmové a televizní fakultě Akademie múzických umění v Praze. Od roku 2017 je dramaturgyní radiodokumentů Českého rozhlasu Vltava. Vyučuje na FAMU a lektoruje filmové workshopy. Ve svých experimentálních filmech na pomezí dokumentu a videoartu zpracovává intimní prožitky spojené s mateřstvím nebo osobní ztrátou. Žije a pracuje v Praze.


Lokalita: GHMP | Městská knihovna